Jak se stromy rozmnožují?

Je to vlastně náhoda, když se jim podaří natrefit na samičí květ. Strom si proto připravuje hodně pylových zrnek, ale ke správnému cíli jich dorazí jen pár. Samičí květy většinou bývají na jednom a tom samém stromě, to znamená v tom samém „domě“. Takovým stromům se proto říká „jednodomé“. Některé druhy stromů mají však samčí a samičí domy zvlášť, jsou tedy „dvoudomé“. Takových druhů stromů je ale menšina.

Když se opylení podaří, začnou se na stromě vyvíjet semena. Na řadu z nich ale už čekají živočichové, pro které poskytují vítaný zdroj potravy. To se rodičovským stromům nelíbí, protože ze semen přece mají vyrůst jejich potomci. Proto jednotlivé druhy stromů vyvinuli různé strategie, jak umožnit, aby co nejvíce semen mohlo vyklíčit. Např. buky se dokáží nějakým způsobem domluvit, kdy budou kvést. Každých tři až pět let kvetou všechny naráz, jako o závod. Potom je najednou tolik bukvic, že je divoká prasata nestačí všechny spořádat. Takové roky jsou pro divoká prasata léty hojnosti, dobře se najedí a mají více potomstva. Ale když se další roky bukvice neurodí, mnoho jich v zimě hyne hlady. Populace divokých prasat tedy zůstávají na víceméně stejné úrovni a v letech, kdy se bukvice vytvoří, je opět nestačí všechny sníst. Jak se buky i jiné druhy stromů na vzdálenost několika set kilometrů spolu domlouvají, to zatím není jasné.

Semena buků padají přímo pod mateřský strom a zůstávají s mateřskými stromy pohromadě. Některé druhy stromů jsou ale spíš samotáři. Vrby, topoly, ale třeba i břízy stojí nejraději každý zvlášť. Mají tedy zájem na tom, aby jejich potomci vyrůstali daleko od nich. Proto jsou jejich semena malinká, lehká a mají buď malé chloupky, nebo blány. Tak je i slabý vítr může odnést mnoho kilometrů daleko. Například osika tvoří až 26 milionů lehounkých semen. Čím víc jich pošle s větrem do světa, tím větší je šance, že jadérko najde dobré místo, na kterém se uchytí. Jiná semena jsou na to příliš těžká, ale stromy je k letu adaptovaly tak, že na nich vyrůstá malinké křidélko, třeba u javorů nebo mnoha jehličnatých stromů. Semínko se pak točí jako vrtule, když se pomalu snáší dolů. Pokud ho při tom zachytí vítr, tak to na pár set metrů letu postačí.

Inspirováno, volně přeloženo a kráceno z těchto zdrojů:

https://www.elsevier.com/connect/atlas/Urban-forests-make-megacities-more-environmentally-sustainable

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0304380017300960?via%3Dihub

https://www.sciencedaily.com/releases/2018/01/180118162455.htm