Obnova krajiny významně přispívá k záchraně polních ptáků
Více než polovinu rozlohy české země tvoří zemědělská krajina, která je již několik tisíc let přetvářena lidským hospodařením. Naše krajina dříve tvořila pestrou mozaiku sestávající z drobných políček, polních cest, mezí a remízků, úzce semknuté s konkrétními lidmi, kteří o ně pečovali.
Krajina našich předků hostila mnoho koroptví. Tolik, že jich bylo ročně loveno po statisících, a přece těchto ptáků neubývalo. Kohoutci čiřikali snad z každé meze a v brambořištích i jinde pomáhaly skromné koroptvičky sbírat hmyz a semínka plevelů. Avšak s příchodem průmyslové revoluce přišla radikální změna podoby zemědělské krajiny. Nastoupila těžká technika, pesticidy, herbicidy, přehnojování půdy, vysoušení krajiny. Původní rozmanitá krajina byla spojena v přehledné velkoplošné celky. Postupně přibyly také velké komerční stavby a dálnice ničící tradiční krajinný ráz naší země, zabírající ohromné rozlohy zemědělské půdy a tvořící migrační bariéry a pasti pro zvířata. Polní ptáci ztratili svůj původní přirozený domov. Strádali, hynuli a nakonec z většiny míst zmizeli. Populace koroptví poklesla až na necelá 2 % původních stavů, přestaly se lovit a zákon je pojmenoval „ohrožené“.
Dnes usilujeme o obnovu harmonického soužití člověka a přírody, o návrat polních ptáků do krajiny. Koroptev má velký význam pro zemědělce a poskytuje přírodní alternativu pro boj se škůdci. Spolu s dalšími opatřeními může být podpora polních ptáků způsob, jak nahradit nákladnou a ekologicky rizikovou chemizaci v zemědělství. V poslední době se začíná početnost populací polních ptáků používat také jako bioindikátor životního prostředí. První Evropský indikátor biodiverzity je založený právě na údajích o změnách početnosti 24 druhů ptáků zemědělské krajiny a 24 druhů ptáků lesních. Pro růst populace polních ptáků je však zásadní pestrost krajiny. Střídání strniště k přečkání zimy, travnatých pruhů zadržující vodu, mezí poskytujících teplejší a sušší mikroklima k hnízdění, míst doplněných skupinkami plodonosných keřů a sem tam nižším stromem. Výsadbou stromů, keřů či obnovováním remízků přispějeme k tomu, aby již další druhy polních ptáků nevymíraly.
Inspirováno, volně přeloženo a kráceno z těchto zdrojů:
https://www.elsevier.com/connect/atlas/Urban-forests-make-megacities-more-environmentally-sustainable
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0304380017300960?via%3Dihub
https://www.sciencedaily.com/releases/2018/01/180118162455.htm
Mohlo by vás také zajímat
-
Šetření vody může být i zábavné: Tipy, jak s ní lépe zacházet
Voda, čirá tekutina, kterou máme na dosah vždy, když se nám zamane. Stačí pustit kohoutek a hned máme plný pohár či vanu, čis...
-
Fenomén jménem třídění odpadu
Chováte se ekologicky? Ano, třídím odpad. To je nejčastější odpověď lidí, když se jich zeptáme na jejich přístup k životnímu prostředí. Není se čemu d...
-
Seed bomby útočí na šeď velkoměst
Darovat někomu hlínu? Zdá se vám to směšné či dokonce troufalé? My jsme to zkusili. A vcelku ve velkém. Účastníci ostravského TEDxu si kromě inspirace...
-
Zachraň jídlo šíří odpovědný přístup k jídlu
Jídlo se nevyhazuje. Mnoho z nás si při vyslovení této věty zavzpomíná na napomínání našich maminek a babiček, které nám vště...