Proč porušujeme pravidla

Někdo však jde i dál. Kdysi jsem byla na výletě se známými v zoo. Jeden z nich vzal s sebou dítě a šel k pokladně. "Dobrý den, my jsme tady ten zájezd z Polska, je to domluvené s panem .... Děkujeme." Pokladní něco zamumlala, že sice nic neví, ale to nevadí. Zírala jsem, jakou má ten člověk odvahu a nebojí se ostudy při přistižení.

O co tedy u porušování pravidel jde? Má to něco společného s naším IQ, nebo je to spíše o odvaze či nemorálnosti?

Je porušování pravidel spojeno s mocí?

Výzkum provedený psychologem Gerbenem Van Kleefem dokazuje, že lidé porušující pravidla v přiměřené míře jsou vnímáni jako mocnější, inspirativnější nebo více sexy. Tento fenomén se týká převážně mužů. Čím více dávají důraz na vítězství a moc a čím více se cítí ohroženi konkurencí, tím rychleji své morální hodnoty zapomínají. Když byli muži dbající na svůj sociální status testováni v oblasti vyjednávání či obchodu, častěji inklinovali k podvádění, nedodržování slova nebo používali nekalé taktiky. 

Ženy, nejspíš proto, že nemusely tolik obhajovat svůj status nebo dominanci, se kvůli penězům či sociálnímu vlivu tak často nezaprodaly. Ale aby to nevypadalo, že ženy jsou svaté: bohatství ovlivňuje lidi bez ohledu na pohlaví. Studie Paula Piffa
a Dachera Keltnera ukázaly, že lidé vydělávající ročně o jednu nulu více inklinovali čtyřikrát častěji k podvádění. Také bohatší řidiči častěji porušovali pravidla silničního provozu a dokonce si častěji brali sladkosti určené pro děti. Závěr je, že majetnější lidé mají větší pocit práva na určité výhody, jsou méně empatičtí a více imunní vůči sociálním pravidlům. 

Nesouhlasíte? Dobře, je totiž možné, že to nejsou jen peníze, co člověka ovlivňuje, ale také prostředí. Pokud lidi posadíte do velkého drahého auta, i když sami bohatí nejsou, adaptují své chování podle dané situace. Toto také potvrdil světoznámý psycholog Philip Zimbardo, který dělal různé pokusy s obsazením lidí do rolí. Zjistil například, že lidé oblečeni do vojenských uniforem se chovají agresivněji. 

Je podvádění spojeno s inteligencí?

Jsou chytřejší lidé více ochotni podvádět? Na tuto otázku odpovídal výzkum 
Francescy Ginoa Dana Arielyho. Dvojice změřila participantům inteligenci
a potom je naváděla k podvádění v testu. Zjistili, že inteligence nemá přímé spojení
s nečestností. Ale jiná veličina ano: byla to kreativita.

Podvádějící měli vyšší skóre v inovativním myšlení a čím vyšší skóre, tím více podváděli. Výzkumníci dále předložili etická dilemata zaměstnancům reklamních firem a zjistili, že lidé s nejvíce kreativními profesemi, jako například designéři nebo copywriteři, porušují pravidla častěji než například účetní. Jak je to možné?

Každý z nás si vnitřně potřebuje ospravedlnit, proč má právo porušit určité pravidlo,
a kreativní lidé dokážou lépe vymyslet důvody, které zároveň nenaruší jejich morální integritu. Čím jsme kreativnější, tím více jsme schopni vymyslet lepší příběh nebo náš akt ukázat v lepším světle. Kreativci jsou schopni lépe a rychleji přerámovat. Opět to je spojeno s prostředím. V každém člověku lze vyvolat kreativnější uvažování, stačí použít rafinované narážky: 

• Hráčům o peníze byl předložen text, který obsahoval slova jako originální, neotřelý,
  vynalézavý, vymyšlený – tito hráči podváděli častěji než lidé, kteří tato slova nečetli. 

Jaký to má praktický dopad? 

Představte si firmu, která je založena na kreativitě svých zaměstnanců. To sedí na mnoho firem, které mají hravé a tvůrčí prostředí. Co když jsou již při pohovoru lidé naváděni k originálnímu myšlení, tedy potažmo nedodržování pravidel firmy? Jaký další efekt může mít slogan podporující kreativitu a odlišnost – jako například ten firmy Apple: "Think different!" (Přemýšlejte odlišně)? Kreativita a porušování pravidel jdou ruku v ruce. Čím více jste kreativní, tím více porušujete pravidla, a čím více porušujete pravidla, tím musíte být kreativnější.

Samozřejmě, kromě dvou výše zmíněných důvodů, proč většina z nás porušuje pravidla, existují i další: například vliv určité skupiny či kultury, do které chceme zapadnout, nebo náš vnitřní nesouhlas s nastavením pravidel. 

Jak tyto poznatky obrátit v náš prospěch? Stejně jako můžeme použít svou kreativitu k tomu, abychom našli omluvu, můžeme pracovat na tom, abychom našli alternativu onoho porušení. Dále se také potvrdilo, že pokud si své morální hodnoty připomeneme například před testem, daleko méně v něm budeme podvádět. Takže hlasité a časté proklamování našich morálních hodnot a záměrů může vést k jejich menšímu porušování. Není to ale někdy přece jen zábavné, být tak trochu rebel?