Síla pro život
Jak práce s vlastním tělem souvisí s naším sebepoznáním? Je to trénink odvahy a připravenosti překonávat pravidelné životní překážky. Je to postupná a náročná práce. Buď jste na cestě, nebo ne. Nebo pořád dokola začínáte.
Mít zdravě vypadající a proporční postavu, ve které se dobře cítíme, je taky fajn. Ale v důsledku je to jen přeceňovaný vedlejší produkt.
Nemusíte ale být výkonnostní vzpěrači, abyste mohli začít zkoumat své tělesné
a psychické možnosti. Počítá se už první trénink. Počítá se každý trénink, když to není jen první pondělí v měsíci nebo první půlka ledna.
Trénink síly a každodenní život
- Konfrontuje nás s naší přirozenou tendencí k lenosti a prokrastinaci. Jak mně se kolikrát nechce!
Ale neřeším, pokračuju dál a holt to občas musím překousnout. I když "proflákám" celou sobotu a v podvečer si zacvičím, stál ten den za to! - Síla je dovednost, pomalý proces učení. Bez trpělivosti a odevzdání dlouho nevydržíme.
- Je to vnitřní aktivita, která nás vytáhne od počítačů a mobilů, se kterými trávíme většinu dne. Na tu hodinu to počká.
- Na konci cesty nic není. Žádná cílová páska, žádný potlesk. Postupně se učíme vychutnávat si
a přijímat každý den, ať už je jakýkoliv. Žádná velká ezoterika, prostě nám dojde, že to kouzlo je
v samotném procesu, nikoli v cíli. - Zjistíme, že naše tělo je skutečně živé a má své potřeby. Že nemáme jen mozek, který se nezastaví. Rádi a dobrovolně postupně upravíme náš životní styl, abychom ráno vstávali odpočatí a těšili se, co nás dneska čeká.
- Když z nějakého důvodu vypadnu z režimu, pomalu přichází podráždění, nespokojenost. Když jsem zpátky na cestě, jsem v klidu. Tedy jasný benefit i pro mé vztahy a nejbližší okolí.
- Pohyb rozvíjí mozek a kvalitu myšlení.
Když to funguje, nemusím vědět, jak to funguje
Při tréninku zapojujeme a propojujeme "celého člověka". To vyžaduje koordinaci, rovnováhu, synergii a plné soustředění.
Kromě svalů rozvíjíme i šlachy, klouby a nervový systém. A je to právě výkonnost našeho nervového systému, která zásadně podmiňuje naši sílu. (To také vysvětluje, proč vizuálně malé svaly u jednoho mohou být mnohem silnější a funkčnější než obrovské boule na ramenou a rukách někoho jiného.)
Klíčový je přístup
Hlavní je vědět, co cvičit a jak to cvičit. Tedy trénink techniky a pochopení cvičebního programu. Tento přístup nic neurychlí, ale zajistí postupný dlouhodobý rozvoj. A i díky tomu nás udrží v chodu. Minimálně pro začátek doporučuji vyhledat někoho, kdo vám to vysvětlí a dá vám okamžitou zpětnou vazbu. To u internetových videí nenajdete.
Nemusí jít vždy pouze o striktní program, je užitečné pravidelně vyskakovat ze struktury a přenášet naše dovednosti i do volného stylu – využít krásný posekaný plácek, větev stromu nebo schody. Trénovat nejen techniku a sílu, ale i radost
z pohybu!
Autor článku: Jan Smetánka
Mohlo by vás také zajímat
-
Sexuální pilíř vztahů
Ač věřím, že by se o sexu mělo méně mluvit a více jej provozovat, rozhodla jsem se napsat na toto téma článek. Setkávám se totiž poměrně často s lidmi...
-
Nemoc jako informace
Zkusme se na chvíli podívat na nemoc (ať už fyzickou, či psychickou) jako na něco, co nám má v životě pomoci. Podívejme se na ni jako na skutečnost, která nás má něco naučit, ...
-
Nepřemýšlej, vyraž!
V době nekonečné nabídky zaručených tipů a receptů na život pro sebe hledáme jen to nejlepší. Týká se to i naší životosprávy. Neuspokojení střídáme různé školy a přístupy, pře...
-
SÍLA TĚLA A MYSLI: Mozek chce, abych se hýbal!
Pravidelný pohyb a psychická vyladěnost. Nerozlučná dvojka. Nevím úplně přesně, co se v mém mozku v těch chvílích děje, ale mám vyzkoušené, že to fung...