Spolupráce stromů pod zemí

Strom během svého života vytváří bohatou a spletitou síť kořenů, která dosahuje šířky minimálně jeden a půl násobku koruny. Strom je díky tomu stabilní, skrz kořeny ale také čerpá vodu a živiny z půdy. Nebylo by to však možné, pokud by nespolupracoval s houbovými organismy, které se označují jako mykorhizní, a bakteriemi žijícími v půdě. Ani to nejjemnější kořenové vlášení totiž nepronikne do mikropórů pro půdní rezervy vody a živin, které potřebuje pro svůj zdravý vývin. Žije proto v symbióze s houbami, jejichž vlášení je daleko jemnější. Houby a bakterie tedy stromu zprostředkují vodu a živiny a strom se jim za takovou službu odvděčí energií v podobě cukrů, které vyprodukuje při fotosyntéze.

Houbová vlákna tedy proniknou do mikropórů, odkud načerpají vodu a živiny, ale jakou úlohu hrají bakterie? Velké množství látek je uzamčeno v tzv. půdních agregátech (slepencích půdních zrn a organických tmelů), kam kořeny stromů ani houbová vlákna neproniknou. Na povrchu kořenové pokožky ale žijí různé druhy bakterií. Kořen vyloučí bílkovinnou tekutinu, na které se namnoží bakterie. Těm po relativně krátké době dojdou zdroje potravy v bezprostřední blízkosti kořene. Rozšíří se tedy do půdních agregátů, odkud získají potřebné látky pro svůj další růst. Kolonie bakterií jsou udržovány v rovnováze prvoky, kteří se jimi živí. Aby pokryli svou energetickou potřebu, musí prvoci zkonzumovat velké množství bakterií. Tím tak přijmou nadbytečné množství látek, jejichž přebytky vyloučí ve formě dostupné pro rostliny. A to je chvíle, ve které se do hry vrací kořen rostliny. Spolu s půdní vodou nasaje i tyto látky, které poskytují výživu stromu.