Zachraň jídlo šíří odpovědný přístup k jídlu

Na problém plýtvaní jídlem se snaží poukazovat skupina mladých lidí z iniciativy Zachraň jídlo, které plýtvaní jídlem a osud křivé zeleniny není lhostejný. Jeden ze spoluzakladatelů, Adam Podhola, vystoupil na letošním TEDxPrague, kde mluvil o svém snu – planetě, kde organizace jako je Zachraň jídlo nejsou potřebné, protože společnost nakládá s jídlem odpovědně. 

Když se lidé rozhodnou pomáhat, obvykle se hlásí k zachraňování dětí, nemocných a ohrožených lidí nebo zvířat. Vy společně se skupinou dalších lidí, zachraňujete „křivé ovoce a zeleninu“. Proč právě jídlo? Jak jste se k tomu dostali?

Protože jídlo je něco, co se dotýká každého z nás a téměř každému se vyhazování jídla nelíbí. My jsme se rozhodli upozornit na plýtvání jídlem, protože jde o obrovský problém (podle informací OSN se vyhodí až třetina všech vyrobených potravin). To je samozřejmě nesmyslné z ekonomického i ekologického hlediska a má to samozřejmě i etický rozměr, protože miliony lidí na světě nemají co jíst. K tématu jsme se dostali díky filmu německého režiséra Valentina Thurna "Z popelnice do lednice", který nám otevřel oči.

Kvůli záchraně zeleniny/ovoce se nezdráháte ušpinit si ruce od hlíny a vyměnit kancelář za pole. Není to však jen o hrabání se v hlíně. Co všechno Zachraň jídlo dělá? A jak vypadá váš den v praxi?

Letos jsme se začali zabývat projektem, který má název "Paběrkování". Jde o sbírání plodin, které by zůstaly po sklizni na poli či v sadu. Letos se nám prozatím podařilo uskutečnit 16 výjezdů a nasbírali jsme okolo 7 tun kvalitních potravin. Tyhle plodiny většinou nevyhovují z estetického hlediska – jsou příliš malé, příliš veliké, příliš křivé nebo špatně uříznuté. Na místo paběrkování s námi vždy dojedou dobrovolníci a dodávka Potravinové banky, která plodiny odveze a poté distribuuje svým klientským organizacím. Mezi klienty Potravinové banky Praha patří například Naděje, Charita, Armáda spásy, dětské domovy a řada menších středisek pomoci. Naším cílem vzbudit veřejnou diskusi o tom, jak by se současná nehospodárná situace dala systémově řešit.

Takhle vypadají naše dny během výjezdů, ale obyčejně jsme zahlceni spoustou e-mailů a máme jednu schůzku za druhou, protože se na nás obrací velké množství firem, studentů a nadšenců.

Jednou ročně organizujeme velký happening - v roce 2013 to byla Hostina pro tisíc na Václavském náměstí, v roce 2014 jsme prodávali nevyhovující zeleninu na trhu s názvem Tisíc kilo a letos jsme vařili Křivou polévku u Národního divadla pro 2 000 lidí.

Jaký je ohlas obyvatelstva? Přidávají se k vám paběrkovat?

Lidem se ten nápad moc líbí, což je vidět i na našem dobrovolnickém listu, kde nyní máme už 700 kontaktů. Vidí v téhle práci smysl a litují toho, když se zrovna nemohou zúčastnit s námi, protože jsou třeba v práci. Doufáme, že se nám v příští roce podaří rozšířit paběrkování i do regionů. My se zatím pohybujeme jen v okolí Prahy a Litoměřic.

Neuvažujete o oslovení firem? Dnes je o dobrovolnické dny a aktivity ve firmách velký zájem.

Ano, uvažovali jsme o tom oslovit firmy i různé další skupiny, aby s námi jezdily paběrkovat. Několik firem se nám dokonce ozvalo samo od sebe, za což jsme moc rádi. V současné době končí zemědělská sezóna a nasbírali jsme spoustu zkušeností, co je třeba při výjezdech zařídit. Rádi bychom příští rok vyjeli na pole také s lidmi z byznysu, kteří si určitě rádi odpočinou od jednotvárné práce na počítači.  

Jakým největším překážkám čelíte při záchraně jídla?

Konkrétně u paběrkování narážíme na omezené možnosti potravinových bank (které jedou na plné obrátky a na maximum svých současných možností). Například dodávka Potravinové banky Praha je hodně poruchová, a proto se teď snažíme sehnat sponzorsky novou. Potravinová banka v Ústeckém kraji dokonce svou dodávku ani nemá, takže vše zařizují místní zaměstnanci na vlastní náklady.

Často se na nás obracejí restaurace nebo cateringy, kterým zbyde jídlo a rády by ho věnovaly. Kvůli velmi přísným hygienickým normám to ale mnohdy nejde a kvalitní jídlo se musí vyhodit, přestože je úplně v pořádku.

Limitem pro nás, jako skupinu Zachraň jídlo, je určitě omezený čas. Jako neformální skupina fungujeme asi dva a půl roku a za tu dobu se toho stalo neuvěřitelně moc. Od letošního března pracují tři z nás na částečný úvazek, ale pokud bychom chtěli, práce na plný úvazek by se určitě našla :) Zbytek skupiny, tedy asi 6 lidí, pracuje dobrovolně.

Máte nějaký recept na to jak těmto překážkám čelit a nenechat se odradit?

Hledat cesty, jak problémy vyřešit. Díky tomu, že dostáváme pozitivní vazbu od lidí kolem nás, máme energii v naší snaze pokračovat. 

Co děláte se zachráněnou zeleninou?

Zelenina putuje prostřednictvím potravinových bank k lidem, kteří ji potřebují nejvíc, tedy sociálně slabým. Díky tomu, že ji darujeme lidem v nouzi, nám ji zemědělci poskytují zdarma.

Vaříte doma z „křivé zeleniny“?

Občas si z pole něco přinesu, když vidím, kolik toho tam ještě zbývá. Minulý týden jsme byli paběrkovat dýně, pro které už nebyl odbyt. Zbylo jich na poli asi pět tun. Udělal jsem si z jedné z nich polévku. Když jdu ovšem do obchodu, tak si zvaně "křivou" zeleninu (zeleninu nižší jakkosti) koupit nemůžu. Ona se totiž do krámu kvůli svému vzhledu vůbec nedostane, protože v supermarketech se prodává ovoce a zelenina jen té nejvyšší jakosti. A na to se snažíme upozornit tímto projektem především.

Naším cílem je inspirovat. Kdo nebo co naposledy inspirovalo vás?

My se necháváme inspirovat nepřetržitě, hlavně ze zahraničí. V zemích jako je Německo, Nizozemsko nebo Velká Británie jsou v problematice plýtvání jídlem o mnoho let napřed. Fungují tam obchody založené na zužitkování potravin, které by jinak skončily v koši (různé restaurace, výrobny džemů, chutney atd). Doufáme, že se tento trend projeví v blízké době i u nás.  

V Zachraň jídlo hledáte způsoby, jak neplýtvat. Jaká je vaše dlouhodobá vize?

Naší vizí je společnost, která nakládá s jídlem odpovědně.

Kdy jste naposled vyhodili nějaké jídlo? Zkuste si odteď více vážit jeho hodnotu. Ze zbytků uvařte rychlou večeři nebo se podělte s přáteli. Když víte, že danou potravinu nestihnete zužitkovat, věnujte ji někomu koho potěší. Nám uděláte radost tím, že další kvalitní potravina neskončila v popelnici!

http://zachranjidlo.cz/